| |
| Pivovary: České pivo a česká hospoda tvoří klíčové obchodní partnerství | |
| | Tuzemské pivovary chtějí zabránit trendu několika posledních let, kterým je pokles podílu prodaného piva v hospodách a restauracích na celkových prodejích. Důvodem je fakt, že prodej piva je pro pivovary efektivnější v gastronomických zařízeních. Dnes činí prodej v restauracích méně než 50 % prodaného piva, a přestože je to ve srovnání s jinými zeměmi stále vysoké procento, pro české pivovarníky to není dost. Tento podíl v posledních letech z mnoha, především ekonomických, důvodů klesá ve prospěch prodejů v obchodech, od řetězců po malé obchůdky (tzv. off trade). Nižší prodeje piva, mj. zapříčiněné zvýšením spotřební daně na pivo od ledna 2010, vedou pivovary k hledání cest, jak konzumenty piva do hospod vrátit. Přitom obchodní a funkční partnerství mezi českým pivem a českou hospodou má více než tisíciletou tradici. Pivo bylo a dodnes je nejdůležitějším zbožím, které se v hospodě a jiných gastronomických zařízeních (tzv. on trade) konzumovalo a konzumuje. Odhaduje se, že v současnosti u nich tvoří nejméně 25 procent tržeb. Napomoci zvýšení podílu hostů konzumujících pivo v gastronomických zařízeních mají četné marketingové a další aktivity. Pivovary proto investují do hospod a restaurací a do jejich technického a technologického vybavení a procesu čepování piva, sanitace výčepních zařízení, ale též do nábytku uvnitř hospod a restaurací i mimo ně, do reklamních zařízení a skla až stamiliony korun ročně. A v této činnosti plánují pokračovat také do budoucna.
|
| Pivo, zdravotní působení a pitný režim | |
| | Pivo je disperzní soustavou různých sloučenin, kterých bylo do současné doby identifikováno přes dva tisíce. Navíc obsahuje ve formě koloidního roztoku různé makromolekuly – bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy a lipidy. Chemické složení piva se mění ve velmi širokých mezích podle typu piva |
| Speciální a neobvyklá piva české provenience | |
|  Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika patří k pivovarským velmocím a průměrnou roční spotřebou piva necelých 160 litrů na ###L###hlavu bezkonkurenčně vede žebříček. Na druhou stranu patří drtivá většina produkce – více než 99,5 %, svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku českého typu, který se od svých příbuzných liší v několika vlastnostech. A to ještě více než 95 % tohoto piva patří do kategorií, které naše legislativa nazývá pivem výčepním a ležákem (stupňovitost 8–12,99 %). Ze zbývajících tvoří dvě třetiny piva nealkoholická, se sníženým obsahem cukru a lehká, pouze přibližně 1,5 % celkové produkce lze zařadit mezi piva speciální (stupňovitost 13 % a více). To, co zbývá, tvoří spodně kvašená ochucená piva, ochucená piva (svrchně i spodně kvašená) a piva jiných typů. To je ovšem pohled očima objemu výroby.
|
| Výsledky dotazníkového šetření mezi manažery pivovarů na téma aplikace společenské odpovědnosti (CSR) v pivovarnictví v ČR | |
| | Společenská odpovědnost (CSR) nemá jednotnou definici a je to spíše zastřešující pojem pro sociální dimenzi podnikání. V Zelené knize vydané EU (2001) je CSR vymezena následovně: „Pojmem CSR je míněno dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders.“ Cílem aplikace tohoto principu do různých odvětví je zlepšit celkové podnikatelské a společenské prostředí a přispět k udržitelnému rozvoji. CSR stojí na třech pilířích, resp. se dotýká tří oblastí firemního života (ekonomická oblast, sociální oblast, environmentální oblast).
Závěry z dotazníkového šetření. Pro dotazování byli ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven vybráni nejvhodnější respondenti (pivovary) a jejich reprezentanti (manažeři). Dotazníkové šetření bylo provedeno pouze mezi členy ČSPS (z 24 společností vyplnilo 22), nicméně zde prezentované údaje z vyhodnocených dotazníků reprezentují 98 % výstavu, tj. je to reprezentativní vzorek pro vztažení na celé odvětví. |
| Závěry výzkumu: Českou pivní kulturu považujeme za nejvyspělejší na světě | |
| | Češi bez větších rozdílů mezi muži a ženami a věkovými nebo vzdělanostními skupinami hodnotí pivní kulturu u nás jako nejvyspělejší na světě. Na druhém místě skončilo Německo a na třetím Belgie. Ukázal to nejnovějšího průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který byl prováděn v říjnu na souboru respondentů s dosaženým věkem minimálně 18 let. Pojem pivní kultura byl dotazovanými spontánně chápán jako kvalita piva, tradice vaření a pití piva v zemi, pestrost nabídky, prostředí, v němž je pivo konzumováno, a množství, jaké je ho spotřebováno. Zahrnoval však i nádoby, v nichž se pivo prodává a konzumuje, stylové vybavení restaurací, reklamu na pivo nebo cenu, za kterou se pivo prodává. Pro Čechy je nejvýznamnějším aspektem kvalita piva jako výrobku, následovaná prostředím restaurace a také prvenství ČR v množství konzumovaného piva nebo možnost jeho výběru. Na čelném místě mezi nejdůležitějšími aspekty pivní kultury se objevila rovněž tradice pití piva v ČR, dále image piva, kvalita čepování nebo čistota zahrnující nádoby, trubky, interiéry nebo WC. Naopak, jen sporadicky je pod pivní kulturou chápána tolerance k pití piva v ČR a jeho dostupnost. |
| Mýty o pivu a skutečnost | |
|  Josef Tolar, vynikající pivovarský odborník a dlouholetý sládek Budějovického###R###
Budvaru, který po odchodu do důchodu k 31. 12. 2008 dodnes pracuje v Budějovickém Budvaru jako konzultant, přednášel své názory na mýty o pivu a skutečnost. |
| Nejlepší a nejpopulárnější česká piva roku 2009: úspěch pro malé i velké pivovary | |
|  Malé, střední i velké pivovary si rozdělily ocenění v soutěži kvality piv České pivo roku, kterou každoročně pořádá a u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků, vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků, mezi nimi též 4 dámy, v dubnu a v červnu vždy po dva dny hodnotilo 53 piv, která pivovary přihlásily do čtyř kategorií. Experty jsou zkoumány senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., v Praze. |
| Potvrzeno výzkumy: Cena alkoholu není klíčovým kritériem při rozhodování o jeho nákupu a Evropané preferují výchovu k odpovědné konzumaci alkoholu před restrikcemi | |
| | Brewers of Europe (www.brew.com), profesní organizace hájící zájmy pivovarníků 27 zemí EU a některých dalších evropských zemí v Bruselu, zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu, který pro ni uskutečnila agentura IPSOS (www.ipsos.com) provádějící výzkumy veřejného mínění a spotřebitelského chování. Průzkum se zaměřil na dva okruhy problémů. První z nich zkoumal, jaký vliv má zvýšení ceny alkoholických nápojů na jeho nakupování, a druhý zjišťoval, jak evropská veřejnost vnímá nejefektivnější způsoby snižování negativních důsledků konzumace alkoholu. Průzkum se uskutečnil v únoru a březnu letošního roku v České republice, Dánsku, Německu a Portugalsku, které reprezentovaly regiony severní, střední, východní a západní Evropy. Představovaly tak rozdílné kultury, chování a způsoby myšlení jeho obyvatel. Počet respondentů byl 1000 osob v každé zemi a reflektoval věkovou i zeměpisnou strukturu obyvatel.
|
| České pivo: slabý alkoholický nápoj i potravina | |
| | Pivo i chléb patří k nejstarším známým potravinám, které se lidstvo naučilo vyrábět. Pivo je u nás odedávna nazýváno tekutým chlebem. Z pohledu výživy se dokonce dá tvrdit, že nutriční složení piva a chleba se velmi podobá. Pivo, především to české provenience, je zjednodušeně definováno jako slabý alkoholický nápoj, který tvoří 92–93 % vody, 4 % alkoholu, 0,5 % oxidu uhličitého a 2,5–3,5 % tzv. zbytkového extraktu, který obsahuje jednak látky z výchozích surovin (sladu a chmele), jednak produkty metabolické činnosti kvasinek. Podle nejnovějších výzkumů v něm bylo nalezeno více než 3 000 chemických látek, z nichž více než 800 jich bylo identifikováno. Z chemického hlediska jde o směs různých makromolekulárních sloučenin – bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin. Z dalších látek jsou to pak kupříkladu polyfenolové sloučeniny, hořké látky chmele, vitaminy, aminokyseliny, minerální látky, vlákniny, fytoestrogeny a také alkohol.
|
| Moderní technologie napomáhají pivovarům k šetrnému přístupu k životnímu prostředí i lepšímu využití energií | |
| | Podle nejnovějšího průzkumu zorganizovaného Českým svazem pivovarů a sladoven investují pivovary v České republice ročně desítky milionů korun do ekologie. I když prvotní investice jsou finančně náročné, z dlouhodobého hlediska se začínají vyplácet, a to nejen velkým pivovarům, ale i těm malým. Nejvíce projektů a úsporných programů směřuje do oblasti úspor elektrické energie. Většina průmyslových pivovarů již nainstalovala nebo právě instaluje tzv. šetřiče energie k rekuperaci tepla. Dříve odpadní teplo a pára se dnes využívá k ohřevům v technologických procesech. Zatímco před deseti či patnácti lety se procento vráceného kondenzátu pohybovalo kolem 40, dnes bylo dosaženo více než 70% návratnosti.
|
| Alkohol a zdraví ve světle současných vědeckých výzkumů | |
|  Nejnovější výzkumy potvrzují závěry vědeckých zkoumání, že rozumná konzumace alkoholu pozitivně ovlivňuje fyzickou a duševní kondici zdravého člověka. Ve srovnání s abstinenty jsou ti, kteří dodržují relativně bezpečnou dávku konzumace alkoholu (pro zdravou dospělou populaci v rozmezí 20–40 g alkoholu za den, např. 0,5–1 l piva denně u mužů, u žen 0,3–0,6 l), méně náchylní např. na kardiovaskulární onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí současné populace. Pokud se spotřeba alkoholu pohybuje v uvedeném rozmezí, u zdravých jedinců dochází ke zvýšení sérové koncentrace HDL cholesterolu, což vede k poklesu krevního tlaku v důsledku rozšíření cév, změn vodního a minerálového hospodářství a snížení srážlivosti krve. Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru a dochází např. ke zvýšení citlivosti na inzulin, ke snížení frekvence infekcí apod. Na druhé straně má však nadměrná konzumace alkoholu negativní účinky na lidské zdraví. Projevují se rizikovým chováním pod vlivem alkoholu, např. při řízení motorových vozidel. Je zajímavé, že se při zkoumání výše spotřební daně a konzumace alkoholu na vzorku 27 evropských zemí ukázalo, že neexistuje žádná korelace mezi zdaněním alkoholu a jeho spotřebou.
|
| Český sládek | |
|  České pivo je fenomén – potěšení Čechů i turistů – a za českým pivem stojí sládek, historie i tradice povolání a dnešní práce.
Řemeslo sládka je pěkné a mírumilovné a jeho cílem je potěšit lidi. Když se sládek kdekoli na světě představí a řekne, co dělá, rozzáří se vždycky protější tvář úsměvem a zájmem.
|
| Jiří Plevka, jemuž se stal pivovar koníčkem i osudem, uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství | |
|  Jiří Plevka je dlouholetý vynikající sladařský a pivovarský odborník a manažer. Během své profesní kariéry řídil pivovary v Železné Rudě a pivovar Chodovar v Chodové Plané, ze kterého vybudoval prosperující a dobře fungující pivovarskou společnost. Výrazným způsobem se zasloužil o zachování staleté tradice výroby piva v kraji a její propagaci přeměnou pivovarského areálu na atraktivní centrum cestovního ruchu nabízející originální gastronomické, hotelové a lázeňské služby.
|
| Pivní etiketě je více než sto let; musí zaujmout sběratelské fanoušky, ale především dnešního náročného spotřebitele | |
|  Pivní etiketa, bez které si dnešní lahvové pivo nedovedeme představit, má více než stoletou historii. Vznikla jako důsledek procesu lahvování piva, protože obdivovatelé zlatavého moku si jej chtěli odnést z místa, kde se pivo vařilo, jinam – nejčastěji domů. A protože pivovarníci byli na svůj nápoj hrdí a cítili potřebu své pivo i místo jeho výroby označit, začali lahve etiketovat. Původně se v předminulém století objevovaly lahve s litým reliéfním nápisem, alternativně mohl být nápis leptaný, pískovaný, vybroušený, natištěný nebo provizorně vyškrábaný. Ať už byl nápis jakýkoliv, vždy měl odlišit jeden výrobek od druhého. Teprve během poslední čtvrtiny 19. století se objevily papírové etikety. Námětově i graficky byly etikety bohatší než původní značení a u tmavých speciálních druhů piv často zdůrazňovaly výjimečnost daného piva a jeho mastnosti, např. ho doporučovaly jako zdravotní nápoj. Stáčení piva do lahví zahájil v roce 1887 Měšťanský pivovar v Plzni, který si nechal patentovat pivní ochrannou známku v podobě etikety již v březnu 1896. Tento krok byl ovlivněn rakousko-uherským zákonem o patentních značkách. |
| Pitelnost piva je významným charakteristickým znakem českého piva | |
| | Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva. |
| Legenda o tekutém chlebu | |
| | Mnozí z nás se jistě již setkali se zdánlivě málo logickým souslovím „tekutý chléb“, které je lidovým označením po tisíciletí známého nápoje, piva, a to zejména v zemích, kde je pivo oblíbeným a tradičním nápojem. Pokud se dnes po stránce vzhledu jeví bochník chleba vedle poháru zlatavého jiskrného piva s načechranou čepicí pěny zcela nesrovnatelně, pak si musíme uvědomit, že v dřívějších dobách vypadalo pivo jinak než dnes. Jednak se pilo ze džbánů a mázů, a proto ani nebylo vidět, že je zakalené. Bylo poměrně husté, obsahovalo částečky původních surovin a na hladině se místo bělavé pěny často vytvářela spíše vrstvička drobných částeček. Nejen zbytků hlavních surovin, ale i látek, kterými se pivo ochucovalo v dobách, než tuto roli převzal a zcela ovládl chmel.
|
| Chtěl se věnovat přírodním vědám, naštěstí zasvětil celý život českému pivu… | |
|  „Já a do Síně slávy českého pivovarství a sladařství?“ divil se Ing. Jiří Šrogl. „To vám mohu jmenovat možná tucet jiných, kteří by si to zasloužili víc než já,“ říká s nehranou skromností a v rozpacích čerstvý držitel respektovaného a uznávaného ocenění. Nechtěl být pivovarníkem, lákala ho však přírodní vědy. Jako typický moravsko-český venkovan uvažoval i o dráze zemědělského odborníka. Ale osud tomu chtěl jinak a dnes Jiří Šrogl ví, že se rozhodl dobře. Pivovarství mu natolik učarovalo, že v něm vynikl a stalo se jeho celoživotní láskou, které se věnuje dodnes. „Koníčky vlastně nemám žádné. Nejvíce mě baví stále něco zkoumat kolem piva. A přece jednu libůstku mám – velmi rád si čtu v historických pramenech o pivu. A snad nejzajímavější články nacházím v odborných časopisech z přelomu 19. a 20. století,“ říká Jiří Šrogl. „Co mě nejvíce překvapuje, je, kolik moudrosti v nich je a kolik se toho zapomnělo. A že to teprve dnes znovu objevujeme.“
|
| Miloslav Urbánek, pivovarský a sladařský odborník a manažer v Síni slávy | |
|  Nikdo z nás si dobu ani místo svého narození nevybírá. Někdo to však má od samého začátku své životní pouti jednodušší, někdo složitější, někomu sudičky při narození přály více, někomu méně. Teprve prožitý život však ukáže, kdo se může za nemalou částí svého života ohlédnout s pocitem, že vykonal kus dobré práce. Že měl štěstí na povolání, které jej celý život bavilo, i když nebylo původně tím, které si přál. Nejinak tomu bylo i u Miloslava Urbánka. Narodil se 31. 7. 1938 ve smíšeném manželství v Jindřichově Hradci. Otec, povoláním úředník, byl Němec, maminka, švadlena, Češka. Manželský svazek, který vytvářel příznivé rodinné zázemí, byl záhy narušen druhou světovou válkou a odchodem otce na frontu. Když se za ním byli ke konci války do lipského lazaretu podívat, nikdo netušil, že to je setkání poslední. Z druhého nasazení na frontu se otec již nevrátil a manželka ani jejich čtyři děti se nikdy nedozvěděly, co se s ním stalo. Zůstalo jen pár vzpomínek a domněnky... Tím však nebyl svízelům konec. Ačkoli byla maminka české národnosti, po válce je čekal odsun do Rakouska a ze zdejšího sběrného tábora cesta do Kanady. Avšak příbuzní a přátelé pomohli, a tak se po anabázích v rakouských lágrech v roce 1947 vrací rodina do Československa, aby začali žít ve Mníšku na okrese Třeboň. Zde se Miloslav poprvé, ještě jako dítě, setkává s malou holčičkou, která se cestami osudu z východního Slovenska dostává k pěstounům do Čech. A po řadě let se stává jeho manželkou. Ale to bychom chod času předbíhali. |
| Pivník, sklepník, pivistr, brasseur nebo pivní someliér? | |
|  Zdá se, že v oboru gastronomie k výčepním, číšníkům, barmanům, baristům a someliérům přibyla nová specializace: číšník, který je odborníkem a znalcem v oboru podávání piva. Navzdory tomu, že pivo je u nás nápojem číslo jedna, čeština si prozatím s označením této nové profese neví rady. Sklepník je označení, které zde už bylo a znamenalo přece jenom trochu něco jiného. Pivník zní trochu směšně, navíc se nabízí myšlenka, že jeho podřízeným by mohl být podpivník. Všichni, kdo si ještě pamatují slovenštinu, vědí, že to znamená pivní tácek. Pivistr nezní špatně, je to skoro jako ministr, ale nevím, jestli se tento novotvar ujme. Francouzský brasseur zní noblesně, ale označuje spíše výrobce. Z nouze a naléhavé potřeby se tedy používá spojení pivní someliér, což je zbytečně dlouhé a navíc se slovo someliér přece jenom nejvíce spojuje s vínem. Nechme tedy prozatím starosti s označením této nové specializace vlastnímu vývoji, případně jazykozpytcům, a povězme si, co se od číšníka – odborníka v oboru piva – očekává:
|
| České pivo a jeho výroba | |
| | České pivo má mnohasetletou historii a tradice její výroby se dědí z generace na generaci. První zpráva o výrobě piva na našem území se váže k Břevnovskému klášteru a uvádí se, že v roce 993 tamní benediktini vyráběli pivo i víno. Nejstarším dokladem pěstování chmele na vymezeném území je nadační listina knížete Břetislava I., kterou byl kapitule sv. Václava ve Staré Boleslavi udělen desátek z chmele z dvorů v Žatci a Staré a Mladé Boleslavi. Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva spodním a svrchním kvašením dále vzkvétala až do založení |
| Pavel Ferkl, sladařský a pivovarský expert osudem, přijat do Síně slávy českého pivovarství a sladařství pro rok 2006 | |
|  Český svaz pivovarů a sladoven ocenil, při příležitosti Svatováclavské slavnosti českého piva, Ing. Pavla Ferkla uvedením do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto prestižní oborové vyznamenání je předáváno osobnostem, které svou celoživotní profesní dráhou napomohly rozvoji našeho pivovarství a sladařství. Ing. Pavel Ferkl zasvětil 45 let své profesní činnosti práci především ve Staropramenu. Jako významný expert působil rovněž řadu let v zahraničí, kde uváděl do provozu nebo se podílel na rekonstrukci několika pivovarsko-sladařských zařízení. Ceněná je i jeho lektorská činnost doma i v cizině. |
| Kodex „Péče o pivo v gastronomii“ | |
|  Čepování piva má svá specifika, která by měla být poplatná vyloučení bezpečnostně – technických a hygienických rizik.
Kodex, který nyní předkládáme, vznikl na základě požadavků spotřebitelů a též prodejců čepovaných nápojů. Myšlenka sjednotit pravidla a doporučení při čepování piva je již dlouhou dobu známa. Díky Českému svazu pivovarů a sladoven (dále ČSPS) vznikla iniciativa tento problém vyřešit.
Doporučení odborníci, které jednotlivé pivovary delegovaly do pracovní skupiny, zpracovali návrh Kodexu „Péče o pivo v gastronomii“. |
| Pivovarníci přijali kodex péče o české pivo v gastronomii | |
|  Praha červenec 2006 – Tým sladařských a pivovarských expertů sdružených v pracovní komisi Českého svazu pivovarů a sladoven vytvořil kodex „Péče o pivo v gastronomii“. Ten byl schválen na valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven 22. června letošního roku s cílem dále zlepšovat kvalitu piva nabízeného spotřebitelům od hospod a hospůdek až po restaurace nejvyšších kategorií. |
| Nealkoholické pivo – proč jeho obliba stále více roste | |
| | Na českém, ale i na mezinárodním pivním trhu se stále více prosazuje nealkoholické pivo. Po letech poměrně pomalého růstu spotřeby zaznamenáváme, že si tento druh piva stále víc a víc upevňuje svou pozici mezi spotřebiteli. Pokusme se odpovědět si na otázku, proč tomu tak je a co vede stále větší počet našich pivovarů k tomu tento donedávna trochu opomíjený druh ve větším množství vyrábět |
| Speciální a neobvyklá piva české provenience | |
|  Je všeobecně známé, že Česká republika patří k pivovarským velmocím
a průměrnou roční spotřebou piva na hlavu okolo 160 litrů bezkonkurenčně vede žebříček. Na druhou stranu, drtivá většina produkce – více než 99,5 %, patří svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku, plzeňského, lépe českého typu, který má od svých příbuzných řadu odlišností. A to ještě více než 95 % z toho patří do kategorií, které naše legislativa nazývá pivem výčepním a ležákem (stupňovitost 8 -12,99 %). Ze zbytku tvoří dvě třetiny piva nealkoholická, se sníženým obsahem cukru a lehká a pouze necelých 1,5 % celkové produkce lze zařadit mezi piva speciální (stupňovitost 13% a víc). To co zbývá, tvoří spodně kvašená ochucená piva, ochucená piva (svrchně i spodně kvašená) a piva jiných typů. To je ovšem pohled očima objemu výroby.
|
| Jaromír Franzl – vynikající pokračovatel sladařsko-pivovarské dynastie Franzlů | |
|  Chceme-li co nejvěrněji vystihnout osobnost Jaromíra Franzla, musíme si hned na začátku položit tuto otázku: Čím vlastně Jaromír Franzl byl – odborníkem, učitelem, nebo manažerem? Odpověď je jednodušší, než by se zdálo: byl vlastně vším. Lze jej charakterizovat jako odborníka, který se stal manažerem ve své době nejmodernějšího pivovaru u nás a který měl i ten dar, že byl s to své znalosti, vědomosti a mnohaleté zkušenosti předávat i nastupující generaci. Měl i to štěstí, že snad měl v sobě geny, které jej osudově předurčily k tomu, že přes nastoupenou cestu mimo obor zůstal a vlastně celý život pracoval v řemesle svých pradědů, dědů i otce. Není u nás mnoho rodin, kde se řemeslo dědilo z generace na generaci tak, jak tomu bylo u Franzlů. Vždyť Matěj Franzl, který se patrně narodil v roce 1758, byl prvním z nich a Jaromír po neuvěřitelné čtvrttisíciletí tradici udržoval. |
| Jiří Váša, legenda mezi sládky, v Síni slávy | |
|  Jiří Váša říká: „Měl jsem životní štěstí v tom, že jsem měl možnost pracovat celý život u poctivého řemesla, měl jsem štěstí na lidi kolem sebe, na poctivé sladovníky a sládky, kteří mně předali řadu cenných znalostí a zkušeností, a v neposlední řadě bylo štěstím i to, že mě tato práce uspokojovala a dodnes uspokojuje, byl a jsem prostě šťasten, že to, co dělá, mohu stále dělat.“ |
| Jan Šavel, vědec, pedagog i vynálezce, v Síni slávy | |
|  Podaří-li se někomu, aby se jeho koníček stal i povoláním, má neobyčejné štěstí. To potkalo Jana Šavla, vědce, ale i vynálezce, který celý svůj dosavadní život věnuje pivovarství. Není to pro něj pouze proces výroby pro nás Čechy skutečně národního nápoje. Pivo pro něj představuje zdroj poznání a také příležitost k tomu, jak jeho výrobní procesy ovlivňovat a kontrolovat tak, aby pivo bylo nápojem skutečně lahodným a chutnalo všem, kteří jej alespoň jednou vyzkoušejí. |
| Pivo patří do moderní gastronomie | |
|  Pivo je nápoj, který nese řadu charakteristik a mnoho názvů, z nichž snad nejznámější je označení zlatavý mok. Pivo je rovněž někdy označováno jako vitamínový koktejl. Ne všichni však víme, že pivo patří např. z hlediska cizorodých látek k nejzdravějším potravinám, které může člověk konzumovat. Vděčí za to jednak svému výrobnímu postupu, tzn. dekontaminační technologii, a jednak doposud relativně přísné kontrole koncentrací cizorodých látek a s tím spojených možných zdravotních rizik. Pivo je z tohoto hlediska tedy "čistější", tj. obsahuje nižší koncentrace škodlivin, než jaké lze nalézt u vstupních surovin. Málo je však známo, že pivo může být i zajímavou surovinou v kuchyni. V poslední době se objevuje řada nových a zajímavých receptů, které stále častěji pivo uvádějí do moderní gastronomie. Pivo se tak stává součástí řady gastronomických specialit. Dva uznávaní gastronomičtí odborníci, Martin Čížek, Executive Chef – šéfkuchař hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre, a Michal Pitroň, Food & Beverage Manager hotelu Holiday Inn Congress Centre, připravili několik specialit, které mohou obohatit jídelní lístek nejedné kuchařky nebo kuchaře.
|
| Etický kodex odpovědných výrobců piva | |
| | Společná Iniciativa odpovědných výrobců piva vznikla, aby koordinovala a řídila úsilí výrobců a prodejců piva zaměřené na podporu zodpovědné, umírněné konzumace piva a na prevenci zneužívání jejich produktů. |
|
|
